plk. Mudr.KAREL.A.MACHÁČEK
22. 10. 2008
narozen 11.1.1916 Brandýs nad Labem zemřel 4.7.2005 Anglie
Narodil se 11.1.1916 v Brandýsed nad Labem.Své mládí však prožil ve Vlkoši u Kyjova, kde byl jeho otec přednostou stanice.Po ukončení kyjovského gymnázia odchází do Brna studovat Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity , díky svým organizačním schopnostem se angažuje ve Svazu čs.studenstva a stává se místopředsedou v Brně a předsedou Akademického spolku v Kyjově, také se aktivně účastní sokolských aktivit.Do jeho života zasáhne nacistická okupace a tragické události z 17.listopadu ,kdy bylo popraveno devět jeho kamarádů v Praze a jen náhodou se on sám nestal dalším při nacistickém běsnění v Kounicových kolejích. Po těchto událostech a pod tíhou situace plánuje se svým kamarádem Janem Kudrnou riskantní útěk přes Slovensko,Balkán,Libanon do Francie, kde se formuje jednotka čs.dobrovolníků.
Odchází ještě před Vánocemi roku1939 a po dlouhé strastiplné pouti plné nebezpečí,se oba dostávají do Agde na jižním pobřeží Francie,kde se schledávají s řadou svých kamarádů.Zde přes značné výzbrojní i výstrojní problémy podstupují výcvik a čs.jednotky čekají na povolání na frontové linie.Roku 1940 však Němci zahajují ofenzívu a záhy se dostávají až do Paříže.Čs.jednotky posilují 23. a 239. francouzskou divizi se snahou zastavit německý postup na Loiře.Obranná linie se však hroutí a v celé zemi nastává chaos a zmatek.
Díky intervenci prezidenta E.Beneše u britské vlády se podaří evakuace velké části čs.dobrovolníků do Anglie.Tak se dostává Karel A Macháček do tábora Cholmondeley Park v Chesire.Zde se setkává s řadou vysokoškoláků a také funkcionářů z řad studenstkých organizací.Setkává se zde i se starostou brněnských mediků Přemyslem Sonnkem od té chvíle se jejich cesty a osudy spojí na celý další život.
Kromě vojenských povinností si řada studentů uvědomuje seznámit svět o bezpráví,které bylo pácháno na našich studentech a našem národě a se souhlasem vojenského velení zakládají Ústřední svaz čs.studenstva v zahraniční armádě a letectvu.Založení studentské organizace se váže s datem 17.listopadu 1940.Karel A.Macháček se stává místopředsedou a v této funkci setrvá až do konce války.
Výbor ve složení Paleček, Šulc, Adamec, Kavan a Macháček vydává prohlášení, které je uveřejněno v britském tisku a přečteno rozhlasovou stanicí BBC." Víme ,že náš boj je bojem za právo a spravedlnost a nebude svobodné Evropy bez svobodného Československa..." Od dalších studentů uprchlých z protektorátu se svět dozvídá o nacistických koncentračních táborech a dalších zvěrstvech páchaných na našem národu.
Cílem výboru je dosáhnout toho ,aby 17.listopad byl uznán jako MEZINÁRODNÍ DEN STUDENSTVA. Na pomoc k tomuto uskutečnění se přidávají i britské studentské organizace. Výbor získává za pomoci naší vlády souhlas 14 představitelů spojených národů a na slavnostním ceremoniálu 16.11.1941 v londýnském sále v Caxton Hall za přítomnosti zástupců spojených vlád, univerzitních klubů a studentských organizací je slavnostně vyhlášen 17.listopad za MEZINÁRODNÍ DEN STUDENSTVA. Uznání 17.listopadu nebyl jediný úspěch.Karel A.Macháček byl iniciátorem jednání o dostudování našich mediků ( bylo jich v té době v armádě asi 40 v posledních semestrech studia ) na britských univerzitách.S pomocí E.Beneše bylo přijato 43 našich mediků na britské univerzity k dokončení svých studií.
Po slavnostní promoci v Oxfordu 24.7.1943, kde naši vládu zastupoval ministr zahraničí Jan Masaryk ,nastupuje Karel A. Macháček k letectvu,jiní jsou přiděleni k britské armádě a někteří byli poslání na východní frontu.
Po šesti letech se vrací major Mudr.Macháček se svou manželkou Betty do vlasti a setkává se v Brně se svojí rodinou.Žije v Praze a nadále slouží v leteckém zdravotnictví.Po komunistickém puči v únoru 1948 dochází k perzekuci západních důstojníků.DR.Macháček se rozhodne znovu emigrovat.Nejprve posílá letadlem do Anglie svoji manželku,která má britské občanství, a svého syna Jima,který má dva a půl roku.Sám se pokusí překročit hranici na Šumavě do americké západní zóny.V Německu pak čeká několik týdnů na víza do Anglie.
Po dvou letech práce v sheffieldské nemocnici se usazuje jako praktický lékař na ostrově Canvey Island se dvěma českými kolegy : Mudr.Jiřím Lintnerem z Kunovic a Mudr.Jiřím Sonnkem z Brna.Hned od počátku si získává u svých budoucích pacientů oblibu, když organizuje záchranné akce při povodni,která ohrožuje 17 500 obyvatel ostrova v ústí řeky Temže.
Po celou dobu zůstává nejen přítelem českých lékařů, ale i zastáncem našeho národa a demokracie.
V roce 1983 odchází do důchodu a píše svůj životopis, který vychází v roce 1988 pod názvem ESCAPE TO ENGLAND. Kniha má velký čtenářský úspěch a je zařazena do všech veřejných knihoven. V listopadu 1989 vstupuje do styku s revolučním výborem pražských studentů a píše do Studentských listů.V roce 1990 je pozván k projevu na Václavské náměstí při návštěvě amerického prezidenta George Bushe seniora. V roce 1994 mluví v pražském Karolinu k 55.výročí 17.listopadu, v roce 1996 pronáší projev jménem vojenských lékařů při 70.výročí založení Lékařské akademie v Hradci Králové. Je iniciátorem pamětní desky generála Sergěje Jana Ingra ve Vlkoši u Kyjova a stává se čestným občanem této obce, se kterou ho spojuje jeho dětství a léta školou povinná. Následuje čestné občanství města Kyjova, kde studoval na reálném gymnáziu.
Česká lékařská společnost mu vzdala čest, když ho v roce 2002 pasovala na Rytíře českého lékařského svazu v Míčovně Pražského hradu.Této pocty se dostává jednomu lékaři za rok. I přes svůj vysoký věk neustále pracuje jako místopředseda Svazu letců svobodného československa a ve výboru Československé obce legionářské a stará se o zdravotní problémy svých spolubojovníků. V roce 2003 se dočkal českého vydání své knihy Univerzitou Karlovou a v lednu 2004 jejího křtu na kyjovské radnici.
4.července 2005 zemřel v Anglii ve svých 89 letech.Tím se uzavřela jeho cesta životem, životem opravdového VLASTENCE...
ČEST JEHO PAMÁTCE
Narodil se 11.1.1916 v Brandýsed nad Labem.Své mládí však prožil ve Vlkoši u Kyjova, kde byl jeho otec přednostou stanice.Po ukončení kyjovského gymnázia odchází do Brna studovat Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity , díky svým organizačním schopnostem se angažuje ve Svazu čs.studenstva a stává se místopředsedou v Brně a předsedou Akademického spolku v Kyjově, také se aktivně účastní sokolských aktivit.Do jeho života zasáhne nacistická okupace a tragické události z 17.listopadu ,kdy bylo popraveno devět jeho kamarádů v Praze a jen náhodou se on sám nestal dalším při nacistickém běsnění v Kounicových kolejích. Po těchto událostech a pod tíhou situace plánuje se svým kamarádem Janem Kudrnou riskantní útěk přes Slovensko,Balkán,Libanon do Francie, kde se formuje jednotka čs.dobrovolníků.
Odchází ještě před Vánocemi roku1939 a po dlouhé strastiplné pouti plné nebezpečí,se oba dostávají do Agde na jižním pobřeží Francie,kde se schledávají s řadou svých kamarádů.Zde přes značné výzbrojní i výstrojní problémy podstupují výcvik a čs.jednotky čekají na povolání na frontové linie.Roku 1940 však Němci zahajují ofenzívu a záhy se dostávají až do Paříže.Čs.jednotky posilují 23. a 239. francouzskou divizi se snahou zastavit německý postup na Loiře.Obranná linie se však hroutí a v celé zemi nastává chaos a zmatek.
Díky intervenci prezidenta E.Beneše u britské vlády se podaří evakuace velké části čs.dobrovolníků do Anglie.Tak se dostává Karel A Macháček do tábora Cholmondeley Park v Chesire.Zde se setkává s řadou vysokoškoláků a také funkcionářů z řad studenstkých organizací.Setkává se zde i se starostou brněnských mediků Přemyslem Sonnkem od té chvíle se jejich cesty a osudy spojí na celý další život.
Kromě vojenských povinností si řada studentů uvědomuje seznámit svět o bezpráví,které bylo pácháno na našich studentech a našem národě a se souhlasem vojenského velení zakládají Ústřední svaz čs.studenstva v zahraniční armádě a letectvu.Založení studentské organizace se váže s datem 17.listopadu 1940.Karel A.Macháček se stává místopředsedou a v této funkci setrvá až do konce války.
Výbor ve složení Paleček, Šulc, Adamec, Kavan a Macháček vydává prohlášení, které je uveřejněno v britském tisku a přečteno rozhlasovou stanicí BBC." Víme ,že náš boj je bojem za právo a spravedlnost a nebude svobodné Evropy bez svobodného Československa..." Od dalších studentů uprchlých z protektorátu se svět dozvídá o nacistických koncentračních táborech a dalších zvěrstvech páchaných na našem národu.
Cílem výboru je dosáhnout toho ,aby 17.listopad byl uznán jako MEZINÁRODNÍ DEN STUDENSTVA. Na pomoc k tomuto uskutečnění se přidávají i britské studentské organizace. Výbor získává za pomoci naší vlády souhlas 14 představitelů spojených národů a na slavnostním ceremoniálu 16.11.1941 v londýnském sále v Caxton Hall za přítomnosti zástupců spojených vlád, univerzitních klubů a studentských organizací je slavnostně vyhlášen 17.listopad za MEZINÁRODNÍ DEN STUDENSTVA. Uznání 17.listopadu nebyl jediný úspěch.Karel A.Macháček byl iniciátorem jednání o dostudování našich mediků ( bylo jich v té době v armádě asi 40 v posledních semestrech studia ) na britských univerzitách.S pomocí E.Beneše bylo přijato 43 našich mediků na britské univerzity k dokončení svých studií.
Po slavnostní promoci v Oxfordu 24.7.1943, kde naši vládu zastupoval ministr zahraničí Jan Masaryk ,nastupuje Karel A. Macháček k letectvu,jiní jsou přiděleni k britské armádě a někteří byli poslání na východní frontu.
Po šesti letech se vrací major Mudr.Macháček se svou manželkou Betty do vlasti a setkává se v Brně se svojí rodinou.Žije v Praze a nadále slouží v leteckém zdravotnictví.Po komunistickém puči v únoru 1948 dochází k perzekuci západních důstojníků.DR.Macháček se rozhodne znovu emigrovat.Nejprve posílá letadlem do Anglie svoji manželku,která má britské občanství, a svého syna Jima,který má dva a půl roku.Sám se pokusí překročit hranici na Šumavě do americké západní zóny.V Německu pak čeká několik týdnů na víza do Anglie.
Po dvou letech práce v sheffieldské nemocnici se usazuje jako praktický lékař na ostrově Canvey Island se dvěma českými kolegy : Mudr.Jiřím Lintnerem z Kunovic a Mudr.Jiřím Sonnkem z Brna.Hned od počátku si získává u svých budoucích pacientů oblibu, když organizuje záchranné akce při povodni,která ohrožuje 17 500 obyvatel ostrova v ústí řeky Temže.
Po celou dobu zůstává nejen přítelem českých lékařů, ale i zastáncem našeho národa a demokracie.
V roce 1983 odchází do důchodu a píše svůj životopis, který vychází v roce 1988 pod názvem ESCAPE TO ENGLAND. Kniha má velký čtenářský úspěch a je zařazena do všech veřejných knihoven. V listopadu 1989 vstupuje do styku s revolučním výborem pražských studentů a píše do Studentských listů.V roce 1990 je pozván k projevu na Václavské náměstí při návštěvě amerického prezidenta George Bushe seniora. V roce 1994 mluví v pražském Karolinu k 55.výročí 17.listopadu, v roce 1996 pronáší projev jménem vojenských lékařů při 70.výročí založení Lékařské akademie v Hradci Králové. Je iniciátorem pamětní desky generála Sergěje Jana Ingra ve Vlkoši u Kyjova a stává se čestným občanem této obce, se kterou ho spojuje jeho dětství a léta školou povinná. Následuje čestné občanství města Kyjova, kde studoval na reálném gymnáziu.
Česká lékařská společnost mu vzdala čest, když ho v roce 2002 pasovala na Rytíře českého lékařského svazu v Míčovně Pražského hradu.Této pocty se dostává jednomu lékaři za rok. I přes svůj vysoký věk neustále pracuje jako místopředseda Svazu letců svobodného československa a ve výboru Československé obce legionářské a stará se o zdravotní problémy svých spolubojovníků. V roce 2003 se dočkal českého vydání své knihy Univerzitou Karlovou a v lednu 2004 jejího křtu na kyjovské radnici.
4.července 2005 zemřel v Anglii ve svých 89 letech.Tím se uzavřela jeho cesta životem, životem opravdového VLASTENCE...
ČEST JEHO PAMÁTCE
